Původ: Pravděpodobně společný s novofundlandským psem. Obě plemena navazují na místního rybářského psa zvaného St. John´s Dog z kanadského New Foundlandu. Ti se počátkem 19. století dostali do Anglie, byli zde zušlechťováni a od původně černého psa byly vytvořeny i žlutá a hnědá varieta. K oficiálnímu uznání dochází roku 1903.

 

Labradorský retrívr

Autor: Martin Smrček

Popis: Středně velký, ale masivní a silný hladkosrstý pes. Hlava se širokou lebkou, výrazným stopem, dobře modelovaná, se středně dlouhým, nikdy špičatým čenichem. Oči hnědé, s inteligentním a dobráckým pohledem. Uši středně velké, nasazené vzadu a zeširoka. Krk silný a suchý. Končetiny silnější, rovné, dobře osvalené. Tělo s rovným hřbetem, širokým a hlubokým hrudníkem, silnou a krátkou zádí. Ocas silný, kulatý, tzv. vydří. Srst krátká, hustá, odolná vůči nepřízni počasí i vodě. Zbarvení: černé, žluté nebo játrově hnědé.

Charakteristika: Mimořádně přizpůsobivý, vyrovnaný a inteligentní pes, který se za všech okolností snaží zavděčit pánovi. Přiměřeně temperamentní, ale ne bezhlavě živý. Má rád lidi, je důvěřivý a neagresivní.

Zvláštní nároky: Miluje vodu a koupání. Není dobrým hlídačem. Pokud nemá dost pohybu, inklinuje k obezitě.

Užití: Vyšlechtěn jako specialista - aportér, dnes myslivecky všestranně upotřebitelný, ovšem ne tam, kde se vyžaduje ostrost. Vodící pes pro nevidomé, záchranář, vyhledávač drog. Stále oblíbenější pes rodinný.

Výskyt: U nás i ve světě patří k nejoblíbenějším plemenům.

Možná záměna: Od ostatních retrívrů se liší hladkou srstí, od ohařů masivnější tělesnou stavbou a typickými barvami.